Nathalie se vešla do koupelny a zamkla se. ,Až mám trochu soukromí' roztáhla triko a musela uznat, že Lauri se o svý věci stará moc dobře. Když se rozhlédla všimla si, že Lauri tu má pěknou zbírku gélů, tužidel a laků na vlasy. Dokonce našla i černou linku. ,Na to se ho musím povyptávat' zajmínila si. Dala si dolu bundu i mikinu, které mohla ?mýkat, a taky i triko. To bylo mokré jen na rameny. Jinak docela suché. Dala si Lauriho a koukla se do zrcadla. Bylo jí dobré. Odemkla a dala své věci na topení. Vyšla z izby a šla se kouknut po Laurim.Ani troch se nebála tmy. Vždyť se i dost blýskalo a taky se narodila o půlnoci. Často ji rodičé říkali ,Dcéra noci' protože ve tmě viděla jako ve světle. Uslyšela jako by někdo spadnul na zem. Už chtěla zavolat jestli je Lauri v pořádku, ale pak uslyšela jak se někdo blíži ke schodům. Rychle se ukryla ve stínu dvěří. Ten někdo byl dost vysokej. Jen se kouknul nahoru a šel do jiné místnosti. Nathalie zešla opatrně dolů. Ten chlápek byl právě teď v procovni a prohledával to tam. Nathalie prošla pokojně kolem něj. Nic si nevšimnul. V hlavě si našla sebaobranu. Ale najednou se zarazila. Lauri ležel na zemi. Na podlahu vedle něj pomalu kapkala krev. Z Lauriho hlavy. Pocítila nenávist k tomu chlápkovi. Ani si nevšimla, že stojí za ní. ,,Prima. No co holčičko? Pobavíme se?" hleděl na ní jak hladné zvíře.,,Nemusíš se bát. Bude to rychlé. Poď." Ale Nathalie se koukla na Lauriho a pak na něj znovu. ,,Tak to je tvůj přítel? Takovej ubožák. Bylo by to romantický v tyhle bouři. Ale s ním by sis neužila." šel k ní a dal ji ruku na rameno. Nathalie ho chytila za zápěstí a přetočila tak, že k ní stál chrbtem. Potáhla prudce k sobě. Uslyšela zvuk lámajíci se kosti a trháni svalů. Vykřiknul od bolesti. Pustila ho a on se znovu zdravou rukou zahnál. Chytila ji, převlékla popod svou ruku a zlomila mu zápěstí. ,,Ty zkurvená děvka. Co si to udělala?" ,,Vyklubila jsem ti rameno a zlomila zápěstí. A to jsem jen začala." Chlápek měl v očích strach. Zřejmě se bál, že by mu mohla zlomit další kosti. Běžel ke dvěřím. Otevřel je zranenou rukou a vyběhnul pryč. Nathalie šla zamknout a vrátila se k Laurimu. Opatrně mu obhlédla ranu. Nebylo to nic vážneho. Lauri se hnul. Chytila ho a pomhla mu vstát. S obrovskou námahou mu pomohla nahoru. Opatně ho položila na postel a šla do koupelny po nádobu s horkou vodou. Vzala čistej kapesník a namočila ho do vody a ošetřila Laurimu hlavu. Pak mu ránu zalepila. šla ke stolu a dala si dole všechny náramky opasek i prívesky. Pak si lehla trochu dál od Lauriho a zaspala. *****Lauri přišel k vědomí, ale nemohl se postavit. Spomenul si na toho zloděje. ,Musím najít Nathalie.' Chtěl vstát, ale moc ho bolela hlava. Někdo ho chytnul ledovými rukami.Také ledové je má jenom jedna osoba ,Díky Bohu.' hned se mu ulevilo. Cítil jak ho s velkou námahou napůl nese napůl tahá až do jeho pokoje. Když ho položila na postel znovu zamdlel. Když se ráno zobudil slyšel krákat vrany. Bouře byla pryč. Chytnul se za hlavu. Už tak nebolela. Otevřel oči. Hleděli na něj jeho plakáty. Otočil se viděl, že vedle něj leží, jako anděl za záhrobí, Nathalie. Její dlouhé vlasy ji zakrývali tvář. Kouknul se na hodinky. Byly jenom 3 hodiny ráno. Natáhnul ruku a chytnul Nathalie. Pořád měla ledové ruce. Přisunul se k ní a obejmnul ji. Nathalie se k němu v polosnu taky přisunula. Zavřel oči. Nemohl utékat. Noha se mu zasekla mezi kameny. Nathalie stála na kraji cesty kde procházeli autá obrovskou rychlostí. Otočila se a hleděla na něj s očima plnými bolesti. ,,NEEEEEEEEEEEEEE! NEDĚLEJ TO! ODPUSŤ MI! POTŘEBUJI ŤE!" křičel Lauri na Nathalie. ,,Pozdě.Nedal si mi jinou možnost. Už není jiná cesta. "?epla. Otočila se vběhla mezi autá a .... Prudce otevřel oči.Zhluboka dejchal, aby se uklidnil ,Byl to jen sen. Jen sen. Nathalie by mě nikdy neopustila. Přísahala, že ne.' kouknul na ní. Obímala ho a spala s hlavou na jeho hrudi.Krásně ji voněli vlasy. Pohladil ji po chrbtě. A dotknul se její ruky. Byla teplá. Poprvé od kdy ji znal. Nathalie mu chytla ruku. Pomaly zvednula hlavu. ,,Něco se ti zdálo? Srdce ti bije jako šílené."zeptala se. ,,Nic. To nic." ,,Proč mi to neřekneš? Až je to cokoli." Lauri ji kouknul hluboce do očí . Ani nevěděl jak ,ale dopodrobna řekl co se mu zdálo. Ona se posadila a řekla ,,Byl to jen sen. A sny se nikdy neplní přesně. Je to jen varování. Nevím jak ty, ale ja jsem tak hladná jak nikdy. Ne! Ty odpočívej ja se o to postarám." zabránila mu vstát když se zvedal. Odešla do dolů a Lauri za chvíli cítil ůžasnou vůni jídla. Nathalie vešla do pokoje s podnosem. ,,Vypadá to ůžasně. Jsi skvělá."hned začal jíst. Něco tak dobrýho nikdy nejednul. Hodil na ní ůžasnutej pohled. ,,Páni.To je nějaký královský jídlo z anglie?" zeptal se a Nathalie se rozesmála. ,,Ne broučku. Po slovensky se to volá ,Chlieb vo vajci' jenom chleba obalenej ve vajci a vypraženej. Nic víc." Lauri nemohl uvěřit, že něco takového nejedí místo kaviáru. Za pět minut snědl 10 kouskú. ,,Bylo to ůžasný. Promiň.Vždyť jsem ti nic nenechal. "omlouval se ,,ty si myslíš, že tam dole se nedá jíst?" usmála se,,jsem ráda, že ti chutí. "Koukla se na hodinky. ,,Asi už budu muset jít. Musím se převléct, okoupat, vyprat věci a kouknut se na tu novou píseň od Eera."Lauri pocítil mírny hněv když spomenula Eera. ,,On ti dal nejakou píseň?" zeptal se chladným hlasem, který ani neplánoval. Nathalie vstala a řekla ,,Ano. Promiň. Už musím jít. Zítra ti donesu triko." a odocházela pryč. Nechtěl ji zadržet. Slyšel jak schází po schodech a jak zavřela vchodové dveře.A pak jen ticho. To ticho Laurimu nedělalo dobře.To ticho naruč¨?il zvuk zvonicího telefonu.šel zvednout. ,,Halo?" zeptal se ,,Čau Lauri. To jsem já Pauli. Mohl by jsi dnes přijít dřív? Musíme jsi procvičit ještě tu píseň." ,,Jo. Jasně. Třeba ve tři?"zvednulo mu to náladu, protože se chtěl nečím zaměstnat. ,,Může. A nevíš co je s Nathalie? U nich doma to nikdo nebere. Myslíš, že se ji něco stalo? Ta bouřka byla hustá." Lauri slyšel, že se Pauli opravdu strachuje. ,,Neboj. Je pořádku. Už by měla být doma." ,,To jsem rád.Ve tři jo? Měj se." a zevěsil. Lauri sklonil hlavu do dlaní. Všimnul si Eerov zájem o Nathalie včera. ,Vždyť říkal, že s ní nechce mít nic společnýho. A teď?! Vypadá to, že...a možná se mýlim. Necham to radši bejt. Nathalie mě zná. Ví co by mi ublížilo.'Věděl, že Nathalie není očarujíci kráska, ale ani šeredná obluda. Byla hezká. Hlavně uvnitř. Pro Lauriho byla Nathalie jako anděl, který přinesl světlo do jeho tmavého života. Zhluboka si vzdechnul a vstal. Musel na ni myslet. Myšlenka na ní byla jako zdroj energie. Mal rád její dotyky a pohledy. Spomenul si na polibek, který mu včera dala. První a poslední polibek od holky, která byla pro něho vším. Rukama si zajel do vlasů. Nahmatal něco. šel k zrcedlu a zistil co to je. Byla to náplast. ,Kdo to tam sakra dal? A nač?'dal si ji dolů a pak zistil proč ji tam mal. Měl tam zaschnutou krev. ,Nathalie je ůžasná.'pomyslel si Lauri a dal si náplast zpátky. šel do koupelny vzléknul se a vešel do sprchy. Tá ho trochu probudila.Pak zešel po schodech dolů a viděl, že na zemi je krev. ,Asi je moje' prošlo Laurimu hlavou. Vzal handru a utřel to všechno. Vešl do kuchyně a nemohl uvěřit, že se tady něco dělo. Všechno bylo ukliděné a nebylo vidět ani trochu špíny. Nathalie po sebe nezanechala žádne stopy. Kouknul na hodiny. Bylo přesně dvanáct. Neměl hlad tak se šel projít. Vyšel do chladného rána a viděl vrány, které ho probudili. Už jak malému klukovi se mu líbili. Rodiče mu říkali někdy i Lintu. Prošel přes ulici a rozhodnul se, že se půjde podívat za Jannem. Janne se taky stal jeho dobrým kámošem. Nathalie u něho udělala drsnýho punkera. ,,Myslím,Janne, že by ses mohl zbavit toho růžového svetra. Ne?" řekla Nathalie a zkoumavým pohledem na něj koukla.Bylo to druhý den po té co se dohodli na jméne pro kapelu. ,,Proč? Mě se to tak celkem líbi." namítal Janne ,,No to snád nemyslíš vážně, že chceš hrát punk nebo rock v tomhle?" ,,No tak to jo. Asi by to bylo blbý." uznal Janne a pohleděl na svůj svetr. Prosebne hleděl na Nathalie. Ta se usmála a přikročila k němu. Dala mu dole svetr. Pod ním mal černý triko s obrázkem nějakýho sk8tera. Odhodila svetr do Pauliho. Ten se uškrnul a dal ho na kreslo. Nathalie šla k svý bundě a vyndala z kapsy gél. Trochu si namočila ruky a otočila se k Akimu. ,,Tohle taky?"zeptal se Aki a couvnul ,,Jo lásko." řekla Nathalie a hřábla Akimu so vlasů. Pak z nich vytvarovala peklně dobrej ůčes. Janneho vlasy vypadaly strapatě, ale děsně dobře. Utřela si ruce a vytáhla Janneho triko z kalhot. Mal ho pěkně utáhnute opáskem. Povolila mu opasek a chtěla stáhnout kalhoty. Janne si je rychle chytnul, ale Nathalie se uškrnula a odstrčila mu ruky. Stáhla mu kalhoty níž. Utáhla opasek až to nepadá. Pak si klekla a uvolnila šnourky na topánkach, takže vypadali skejťácky. Pak odstoupila a podívala se na něj. Stál před nimi. Novej Janne. Děsně dobrej novej Janne. ,,Tak jak to vypadá?"zeptal se Janne s obavami ,,Aki, kdybych byl holka tak tě chci." řekl Pauli ,,Teď to vypadá dobře." přidal se Eero ,,Mě se z tebe postavil Janne." řekl Lauri. Všichni se k němu otočili. Lauri šel k Jannemu a dal mu ruku kolem ramen a dal mu mírně pěstí do sánky. ,,Tak teď můžem jít pařit." nadhodil Lauri. Když si na to Lauri spomenul nemohl uvěřit, jak dokáže Nathalie něko ho tak změnit. Od ty doby byly Lauri i Janne asi dva krát pařit. Dokonce je policie pri chytila při grafity. Rodiče nebyly nadšení protože museli platit odškodný. Rozhlédnul se ani nevěděl jak se dostal ke škole. Znechuceně se otočil a chtěl jít pryč. Uviděl Eera jak jde spoza školy. Lauriho si nevšimnul. ,Co tam mohl Eero dělat?'.Eero se rozběhnul směrem ke svýmu domu. Lauri se taky otočil a chtěl odejít, když zbadal jak z druhé strany spoza školy vychází Nathalie. Ale zahlédnul ji jen na okamžik protože se stratila mezi stromami. ,Co to máznamenat?' Lauri pocítil hněv. Nemohl uvěřit, že mu lhala. ,Ne. To nemohla být ona. Nemohla. Neudělala by to.'rozběhnul se domů. Když odemknul dveře třesknul nimi až se zatřásl dům. šel do svýho pokoje. Podíval se do zrcadla. Viděl se jak v něm hoří hněv. Kopnul do stola, ale neulevilo se mu. Jen ho začal bolet i prst. A taky hlava.Prudce se mu zatočila. Neudržel rovnováhu a spadnul na zem. Pak se chytil za hlavu a vstal. Ze stolu spadly jeho náramky a pedál od kola. ,Musím se zeptat Nathalie jestli chodí s Eerem. ' byl už při dvěřích kdy se rozhodnul jinak.,Ne. Budu se tvářit, že o ničem nevím. Až mi to řeknou sama milost paní.' . Pousmál se nad svou inteligencii a na kole vyrazil k Nathalie.