Prázdniny snů...

2. srpna 2007 v 22:26 | Kattie
Tak tohle je absolutne bozi fanfikce,je taky ze stranky www.fanfiction.mysteria.cz a je to asi ta nej fanficromance kterou jsem kdy cetla.Znovu vzkaz for autor:je tu zdroj,tak me prosim nevrazdete!!A trochu jsem to prejmenovala,nazev-prazdniny u dedy- mi prisel troch blbej...Tak se dejte do cteni a vydrzte az do konce... Vstupuji do jednoho z domu v helsinské ulici. "Ahoj dědo!" křiknu. Odhodím tašku. Jsem zase tady. V Helsinkách. V "mých" Helsinkách. Přiletěla jsem ze znečištěné Prahy, kde jsem právě ukončila Karlovu Universitu, obor medicína. K dědovi jezdím rok co rok na prázdniny, jen minulý a předminulý prázdniny jsem vynechala kvůli mamce. Můj tatík umřel před třemi lety při přestřelce v Národní bance. Byl policista. Mámu to tehdy hodně vzalo, vypadalo to, že se z toho nedostane, i když brala prášky. A teď? Má novýho amanta, syna milionáře, který je o rok mladší než já a jsem nucená mu říkat tati. Divný pocit. No a jen tak mimochodem, je mi 25 let, jsem normální tuctová hnědovláska se zelenýma očima, ne moc vysoká, spíše malá, co mám říkat se svýma 167 cm, že. "Moje nejmilejší vnučka!" ozve se radostné zvolání, když pozoruju stěhováky vedle u sousedů, jak nosej všechno možný dovnitř a uslyším rychlé kroky z kuchyně. "Pojď se mi ukázat!" natáhne ke mně ruce, aby mě obejmul. "Dědo, musím být tvoje nejmilejší, když jinou nemáš!" urazím se naoko. "Kde je Raff? Ten můj chlupáč?" nahlédnu za něj, kde většinou seděl Raff a čekal, až na něj přijde řada v uvítání. "Někde chrní," mávne rukou děda. Kývnu na srozumění a začmuchám. "Hmm…čmuchám, čmuchám dobrotinu…" nasaju vzduch a po čichu dojdu do kuchyně, kde se na mě ze stolu směje pečená kachna. "Mňaaaam kačenka," oblíznu se a už se deru pro talíř a příbory. "Dobrou chuť, Mio," popřeju si. "A tobě taky dědo," usměju se omluvně a děda mi drze ukradne stehno. "Dědo, ty si čaroděj," vydechnu po obídku a poplácám si po bříšku."Ňam," Vzpomenu si na ty stěhováky, přikovám pohledem dědu ke stolu a začnu s výslechem. "Co se děje vedle? Snad ten barák po starý drbně někdo koupil?" Děda se posadí naproti. "No koupil, no. Dva mladí kluci." Mrkne na mě. "A fešný," "Teda, dědo, takhle prohánět kluky a beze mě!" nařknu ho. Děda se na mě zlostně podívá a opáčí:"Nejsou můj typ!" směje se. "Dědo, nebude ti vadit, když sem přijede na pár dní, dobře měsíc," připustím. "Kámoška Lisa? Právnička?" Děda se usměje, jak to umí jen hodnej pohádkovej dědeček a kývne. "Dík!" obejmu ho a líbnu na zarostlou tvář. Pokaždý se po obědě jdu projít, dnešek není vyjímkou. Děda šel kousek se mnou, pak nasedl na bus, aby se zajel podívat k nějakým svým známým, jak mi oznámil. Z nudy si koupím nějaký časák a šlapu zpět domů, abych si ještě vybalila. Z dálky vidím cosi černýho, rozcuchanýho stát u domovních dveří. "Zloděj?" šeptnu si. Přijdu pomalu k té postavě a odstrčím ho. "Uhni, štípačko," a odemknu. Zavřu za sebou a znovu otevřu. "Dobrej!" Ten kluk na mě kouká jak na vola s otevřenou pusou. Nejspíš ho napadne, jak musí vypadat a aspoň tu pusu zavře. "Je pan Stöper doma?" "Dědo?" křiknu do domu a chvíli naslouchám. Ticho. "Ne," odpovím s úsměvem. Pořád na mě kouká jak na vola. "ještě něco?" usměju se na něj kysele. Natáhne ke mně ruku. Podívám se na ni a pak jemu do andělského až dětského obličeje, lemované černými, havraními vlasy a na mě shlíželi smaragdově zelené oči. Třídenní strniště z něho dělalo hodného tatínka, ale něco mi říkalo, že on rozhodně hodnej taťulda nebude. "E?" udělám na něj nechápavej ksicht. "Lauri," povídá najednou. Po chvíli mi došlo, že to bude asi jméno. "Mia, sorry musím jít," zabouchnu mu dveře před nosem. "Nějakej retard! Ale stál by za hřích… nech si zajít chuť, Mio a padej si vybalit!" rozmlouvám sama se sebou, když se znovu zvonek ozve. "Co j…Dobrej!" usměju se. Za dveřmi stojí mladý, vylekaný kluk s brýlema a černýma vlasama. Lízátko, co měl v puse mu vypadlo z pusy a skončilo na béžovým tílku, kde vytvořilo flek jako jižní amerika. "Eee…" vypadlo z něj. Natáhl ruku, přesně jako předtím Lauri. Stisknu ji. Těší mě, pane Eee..já jsem Mia," Usměje se. "Bydlíš vedle?" hodím hlavou k domu, kam předtím odcházel Lauri. Kývne. "Hele, ráda bych s tebou hodila pokec, ale támhle mi jde kámoška. Tak jindy ju?" Kývne a nabere směr dům vedle. Zatímco se se mnou kámoška Lisa vítá, zaslechnu: "Au, kuwa Lauri!" "Nebyl to Aki Hakala a neřval jméno Lauriho Ylönena?" zeptala se Lisa, když sem ji zatáhla do pokoje. "A jo! A já odkud ty ksichty znám!" plácnu se do čela. "Prej ksichty," prskne Lisa. Znovu zazvoní zvonek. "Dneska jsem na roztrhání," povzdechnu si. "To bude děda, pojď," táhnu ji ke dveřím, zatímco mudruje o mém nařčení její oblíbené skupiny ksichtama. Otevřu dveře. "Dědo, tod…Do pr*ele, co je?" prsknu na Lauriho a Akiho. "Děda tu není," "Ten ne, ale dvě holky jo..." ,,No a? Vadí vám to, pane Ylönene? Nikdo neřek, že to tu někdo hlídá..."reknu s ironií. ,,Jo a tohle je moje kámoška Lisa. Tak pozdravte nezdvořáci!" ,,Ahoj..." špitne Lisa. Stydlivka! ,,Čau," zahučí Lauri a pořád si mě nenávistně přeměřuje. Protože je v Helsinkách dost teplo, vzala sem si jen kraťasy a tak cítím Lauriho pohled na mých nohách...Kurňa, jak já bych mu přes tu jeho tlamku dala... ,,Ahoj Liso," zahlaholí Aki. ,, nechceš se jít projít? Ukážu ti moje tajný místečko, kde pokaždé sleduji západ slunce...bohužel sám, jen občas tam je můj nejlepší přítel..." Vyprsknu. Teprve teď Akimu dojde co to řek za kravinu, takže zrudne a začne koktat: "No...e....já...já....zapomeň na to, co sem řek a honem na sebe něco hoď..." ,,Oki, pokusím se sebou hodit" řekne Lisa, která to jaksi taksi nějak nepobrala a zmizí v pokoji. Aki se mezitím celý rudý obrátí na nás: ,, Užijte si to, čau Mio!" a už peláší k brance jako by mu hořela koudel za pr...zadkem. ,,Nevím,co..." zamumlám a Lise řeknu jen: "Čau" pak se teprve obrátím na toho...eh...Lauriho: ,,Budeš tu ještě dlouho čumákovat nebo půjdeš dovnitř?" ,,Radši počkám půjdu dovnitř," řekne s úsměvem, který by mu mohla závidět kdejaká celebrita. ,,musím si s tvým dědou něco vyjasnit."
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama